Whisky - Aeneas MacDonald

Zajímavé knihy, časopisy, ...
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

:arrow: MAKING AND BLENDING :obscene-tolietpush:
Podle MacDonalda je k výrobě whisky v zásadě třeba jen kotle a šnekovitého kondenzátoru. Ačkoli jsme schopni vyrábět čistší průmyslový alkohol, zdokonalili jsme techniky ohledně ošetřování ječmene a výroby sladu a víme mnohem více o chemických procesech při výrobě whisky, tyto dvě základní věci zůstaly po staletí prakticky nezměněny.

Následuje popis výroby. Namočený ječmen stráví v rámci humnové sladovny asi 3 týdny, přičemž je pravidelně kropen a obracen. Klíčením vzniká tzv. zelený slad (anglicky green malt). Diastáza mění škrob na cukr. Následuje sušení - zmíněny jsou dva základní druhy skotské, Highland a Lowland, přičemž ta první jmenovaná vděčí za svůj charakter vysoušení sladu za pomoci rašeliny. V místnosti s mlýnkem jsou nejprve odstraněny klíčky a následně je slad pomlet. Po jeho smíchání s horkou vodou vzniká zápara (anglicky wort). V rámci té diastáza převádí zbylé škroby na cukr a dextrin. Vše je zchlazeno a převedeno do kvasných kádí, do kterých jsou přidány kvasnice. Diastáza převádí dextrin na cukr, který kvasnice obratem změní na alkohol. Po fermentaci následuje surovinový kotel (anglicky wash still), z nějž nám leze lutr (anglicky low wines), který pokračuje do přepalovacího/rektifikačního kotle (anglicky spirit still). MacDonald píše, že se destilát rozděluje na dvě části: první je samotná whisky, druhá pak dokap (anglicky feints), který směřuje do zásobníku pro lutr, se kterým je následně smíchán a redestilován. O úkapu překvapivě ani zmínka. Následuje kontroverzní finále, ze kterého raději odcituji důležité části vcelku:
The finished whisky flows into a spirit vat in the spirit store and is poured into wine-saturated casks where it will mature. The function of these casks—they are generally sherry casks—is often misunderstood. They do not impart qualities to the whisky which it did not posses before, although the action of a saturated cask may be to conceal, under a strong, imported, winey flavour, some defects in an inferior whisky. But the casks give colour to whisky, which in its native state is a wholly colourless liquid. Why this austere achromatism of whisky should be unpopular is not easily to be explained. ... It may be that whisky was originally a ' doctored ' spirit, containing in addition to malt distillate, spices and other extraneous flavouring and colouring matter. ...
... But the prejudices of the Lowland and English market had to be considered, and so (we may conjecture) dyed whisky was manufactured. To this day Highlanders do not exhibit the aversion from colourless whisky that is so common among Lowlanders and Englishmen. (And, it may be observed in passing, fluid caramel or paxarette is frequently added to give whisky the complexion which it is supposed to derive from residence in sherry-casks.)
Závěrem ale MacDonald přeci jen dodává, že by bylo zavádějící myslet si, že vinné sudy whisky pouze dobarvují. Dřevo sudu podle něj absorbuje různé nerozpustné látky, které by jinak kazily chuť stařené whisky.

Následuje popis destilační kolony, na kterém je asi nejzajímavější MacDonaldovo zpochybnění, zda se vzhledem k její bezcharakternosti vůbec jedná o whisky. Nakonec uvádí, že finální rozhodnutí bylo v rukou těch, kteří nebyli znalí toho, co whisky opravdu je a co není, a že v tom hrály nemalou roli prachy (nazývá to komerčním vandalismem). Stejně tak neschvaluje používání ječmene dováženého ze zahraničí, což dříve nehrozilo.
Unscrupulous manufacturing methods were not a crime of the Highlanders, who protested that the spirit made in the Lowlands, and in Ireland, from unmalted grain was ' Scotch'd spirit ', not whisky. Until quite late in the century Irish usquebaugh was a cordial made by adding cinnamon, liquorice, and other spices to grain or malt spirit. It seems possible that in Scotland aqua vitae referred to a pure malt spirit, and usquebaugh to a spiced cordial...
Hráz definitivně otevřela Royal Commission on Whisky v letech 1908-1909, která definitivně posvětila produkt průtahové destilace coby whisky definicí až příliš všeobecnou, až příliš všezahrnující:
' a spirit obtained by distillation from a mash of cereal grain, saccarified by the diastase of malt. '
Nyní se konečně dostáváme k míchání whisky, které vysvětluje fakt, proč i když je toho času dohromady méně než 130 skotských a irských palíren, tak je na trhu přes 4 tisíce značek whisky. Míchání whisky se ve Skotsku objevilo kolem roku 1860 coby přirozený vývoj mnohem staršího procesu známého jako vatting: míchání whisek z jedné palírny, ale z různých destilací v rámci roku, jehož cílem byla whisky stejného charakteru. Kolem roku 1853 byly běžně míchány whisky z jedné palírny, ale různého věku. Od roku 1865 byla míchána sladová a obilná whisky pro domácí trh. Pionýrem revoluce byl Andrew Usher a jeho old-vatted Glenlivet. Praxe se rozšířila a hlavními centry blending industry se stala města Glasgow, Leith, Dundee a Aberdeen. Následuje popis preferencí silnějších či naopak slabších míchaných whisek na základě geografie.
In the Highlands, malt whiskies are still drunk, uncontaminated by the diluting, chilling alliance with grain. In the country districts where the distilleries are to be found, there are devotees of the old ' single ', ' self ', or unblended whiskies.
Na konci této kapitoly MacDonald popisuje rozdíly mezi rough and ready mícháním tzv. přes noc a mnohem sofistikovanější metodou, kdy jsou nejprve jednotlivé single malt smíchány, následně stráví 2 roky v sudech a teprve pak jsou míchány s jednou či více Lowland malt a větším či menším objemem obilné whisky. Moderní proces míchání v kádích usnadňují bublinky stlačeného vzduchu, který proudí z malých trysek na jejich dně. Zmíněno je také rozdělení na regiony, které blenderům usnadňuje práci. Zajímavý je rozhodně pohled na whisky z Lowland a jejich roli v rámci dobrého blendu:
And here it is that the Lowland malts play their part in the scheme of things. It is their function—for they are but slightly flavoured liquids—not to add an intrument to the well-balanced orchestra, which every fine blend is, but rather to act as the conductor, giving a steadiness of rhythm to the music. They are, as it were, catalysts ; they act as a bridge between the pungent Highland malts and the sexless, neutral grain whiskies ; without their presence a fine, smooth blend is impossible.
MacDonald se dotkl i kategorie blended malts. Před 25 lety - tedy zhruba kolem roku 1905 - byl prý učiněn pokus o vytvoření trhu s nimi, který však selhal navzdory důrazné reklamní kampani. Píše v té souvislosti o úpadku věku (zvyklého na blendy). Tedy až na výjimečné charaktery své doby:
There is, for example, the patriarchal Professor Saintsbury who records that the best of all the blends he has tasted was one of Clyne Lish (a Sutherland whisky) and Smith's Glenlivet.
Na úplný závěr pak zmiňuje pančování whisky různými látkami včetně vitriolu.
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
nidan
Profesionál
Profesionál
Příspěvky: 4400
Registrován: 16 kvě 2016, 07:32
Bydliště: České Budějovice

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od nidan »

Diastáza převádí dextrin na cukr, který kvasnice obratem změní na alkohol.
todle mi moc nedává smysl...
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

Je to tam takhle:
The mashing process enables the diastase to convert the remainder of the starch in the malt to sugar and to dextrine, which dissolves in the wort. The wort passes through a refrigerator in the tun (of fermentation) room on its way to the wash backs, yeast being added to the liquor on the way. Fermentation now takes place, the sugary substance in the wort being transformed by the yeast into alcohol and carbonic acid gas. The diastase converts the dextrine into sugar, which the yeasts in its turn converts into alcohol.
Možná jsem to v té rychlosti špatně přeložil, nebo pochopil.
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
nidan
Profesionál
Profesionál
Příspěvky: 4400
Registrován: 16 kvě 2016, 07:32
Bydliště: České Budějovice

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od nidan »

ne přeložil si to správně ale pak je to špatně v té knížce...dextriny jsou v podstatě už cukry ale složité a v dlouhých řetězcích a právě ty kvasnice neumí moc dobře rozkládat na alkohol, kvasnice si raději vyberou jednoduché cukry a pokud jsou přítomné správné enzymy tak dokážou ten dextrin dále dělit na zkvasitelné jednoduché cukry
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

:arrow: GEOGRAPHY :flags-wavegreatbritain:
Jak už vyplývá ze samotného názvu, v této čtvrté, předposlední kapitole se MacDonald zaobírá vlivem teritoria na kvalitu whisky. Začíná ale spíše tím, co jiného má na ni výrazný vliv, tj. kupř. tvar kotle, na němž závisí podíl éterických olejů a vyšších alkoholů, jež budou sebrány v kondenzátoru. Dalším výrazným vlivem disponuje destilatér (anglicky still-man). Samozřejmě ji ovlivňují také zvyky:
It is even held by some old distillers that a finer whisky is made if peat is used to heat the spirit-still. Far-fetched as it may appear, there is almost certainty something in this contention, for peat does not give such a high temperature as coal, and therefore the wash in the still is brought more gradually and steadily to the boil.
MacDonald píše o 4 základních geografických faktorech, které mají vliv na whisky: vzduchu, vodě, rašelině a ječmenu.
  1. Vzduch - zmiňuje jeho čistotu a fakt, že absolutní většina palíren nesídlí ve městech, nýbrž v otevřené krajině, daleko od kouře a prachu. Rovněž poukazuje na skutečnost, že kolem 50 % palíren stojí jen několik mil od moře.
  2. Voda - její efekt na styl whisky je prý spíše negativní než pozitivní, protože její moc spočívá v tom nepřidat žádnou chuť, nebo přinejmenším ne výraznou.
  3. Rašelina - slovy autora, není rašelina jako rašelina. Ta správná by neměla obsahovat nerostné součásti (v originále "wholly free from mineral impregnations"). Zmíněna je rovněž důležitost rostlinného složení, ze kterého vznikla.
  4. Ječmen - stále tu mezi řádky vyskakuje důležitost lokálnosti, tj. ječmene z okolí palírny.
    The proprietor of one well-known Speyside distillery said recently that he had examined whisky made from Californian, Danish, Australian, English and Scotch barley and had not been able to detect any very marked difference between them. ... And, of course, locally-grown barley, even where it is not superior to imported grain, helps to preserve the traditional character of the spirit made from it.
Tímto se dostáváme k whisky oblastem:
  1. Highland malts
  2. Islay malts: Bunnahabhain, Ardbeg, Caol Ila, Malt Mill, Bruichladdich, Laphroaig, Lochindaal, Port Ellen, Bowmore, Lagavulin
  3. Campbeltown malts: Springside, Lochhead, Rieclachan, Benmore, Kinloch, Scotia, Hazelburn (Kintyre), Lochruan, Glenside, Springbank
  4. Lowland malts: Stratheden, Bankier, Rosebank, St. Magdalene, Glenkinchie, Littlemill, Auchentoshan (Duntocher), Yoker, Bladnoch
V čase psaní knihy bylo ve Skotsku 122 aktivních palíren. 10 vyrábělo Islay whisky, 10 v Campbeltown, 8 Lowland whisky, 1 produkovala jak obilnou, tak sladovou Lowland whisky (Yoker), 9 produkovalo obilnou whisky (Carsebridge, Cameron Bridge, Glenochil, Port Dundas, Adelphi, Strathclyde, Gartloch, Caledonian, North British) a zbývajících 84 Highland malt whisky (tedy 2/3 whisky průmyslu). Campbeltown palírny podle něj ilustrují důležitost přírodních podmínek tím, jak jsou všechny v rámci jednoho města.
The Campbeltowns are the double basses of the whisky orchestra. They are potent, full-bodied, pungent whiskies, with a flavour that is not to the liking of everyone.
Zmiňuje, že Campbeltown palírny dostávají v době krize a triumfu standardizovaných, bezkrevných "grain-plus-malt" whisek nejvíce na frak, a že během posledních pár let jich 7 skončilo.

Islay palírny tvoří neméně autonomní a odlišnou oblast. Jejich produkt je ale přátelštější a více vychází vstříc blendům, podtrhuje kvality Speyside whisek, aniž by současně obětoval své kouzlo. Jako nejváženější uvádí autor Caol Ila, Ardbeg, Laphroaig a Lagavulin, které mají prý až kultovní status. Islay whisky charakterizuje následovně:
We may call them the violincellos of the orchestra, somewhat less heavy and powerful of flavour than the Campbeltowns, yet perfectly equipped after their insular fashion, round and well-proportioned.
Dále se autor věnuje dělení rozsáhlé oblasti Highland, kterou od Lowland oddělovala hranice, jež byla zároveň politickou, rasovou i lingvistickou. Začíná na Orknejích, kde tehdy mimo palíren Scapa a Highland Park působila i třetí, Stromness. Highland Park přitom označuje za nejlepší z těch tří a současně jednu z premiers crus skotských whisky.

Pokračuje přes další menší oblasti, čímž vás tady rozhodně nebudu zatěžovat: To si fakt musíte případně přečíst sami. Je to však víceméně pouze zeměpis s vyjmenováváním palíren v té které oblasti, případně i charakteristik jejich whisky. Čistě pro zajímavost, po Edradour je zmíněno, že Ballechin je destilována v Ballinluig. Některé z těch palíren mi vůbec nic neříkají. Končíme - jak jinak než - chvalozpěvem na srdce, jádro či střed, tedy Speyside, jak tuto oblast o rozloze asi 50 krát 25 mil autor všemožně nazývá. Z 84 Highland palíren jich toho času 45 leželo v této relativně malé oblasti.
It is one of the most fortunate areas in all Britain, in its climate, in its scene, in the fertility of its soil and grandeur of its pine woods, in the physical dignity and mental poise of its people.
Je naprosto famózní sledovat to množství palíren, které se za pomlčkou honosí přídomkem Glenlivet. Napočítal jsem jich ohromujících 24, včetně Longmorn, Macallan, Glengrant, Glenfarclas či Aberlour. Nicméně sám autor jich nakonec zmiňuje nejméně 26. Všechny se nachází na ploše zhruba tří set čtverečních mil.
So grave was the inconvenience to the makers of Glenlivet that in 1880 Colonel John Gordon Smith, the proprietor of the distillery, took the question to law, and it was decided that only the Glenlivet Distillery was entitled to style its product ' Glenlivet ' without qualification.
No, a končíme samozřejmě chvalozpěvem a odkazy z literatury na tu nejlepší z nejlepších, palírnu Glenlivet, po desetiletí de facto synonymum (kvalitní) Highland whisky.

MacDonald sice říká, že je to těžký úkol, ale pokusí se vyjmenovat 12 nejreprezentativnějších Highland whisek: Glen Grant, Highland Park, Glenburgie, Cardow, Balmenach, Royal Brackla, Glenlossie, Smith's Glenlivet, Longmorn, Macallan, Linkwood a... u té dvanácté váhá a nemůže se rozhodnout mezi Talisker a Clyne Lish.

Na samotném konci této nejdelší kapitoly knihy jsou pak ještě ve stručnosti zmíněny zvláštnosti irské výroby whisky včetně zeměpisného rozdělení a typů whiskey, dále pak anglické obilné palírny; autor si též rýpne do americké prohibice a závěrem přednese i báseň plnou jmen skotských palíren s názvem Rhymed Guide to the Highland, Islay and Campbeltown malt whiskies of Scotland.
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

:arrow: JUDGING, PURCHASE, AND CARE :techie-reference: :twocents-twocents: :romance-grouphug:
Už v roce 1930 si MacDonald stěžuje na těžkou netransparentnost whisky průmyslu.
... there are no fewer than 4044 brands of whisky (3428 Scotch, 487 Irish, and 128 — crowning horror ! — Scotch-and-Irish) which have acquired by usage an established name and proprietorship. ... but there are remarkably few which state what is the age of the youngest constituent in the blend, or what is the proportion of grain spirit to malt whisky, or in what distilleries the ingredient malts were made.
Požaduje nějakou formu obchodní legislativy, který by zajišťovala, že určité komerční deklarace na lahvích se pojí s konkrétní kvalitou, resp. že by měly být spojeny s minimální výší alkoholu a minimálním věkem whisky. A že když někdo použije slogan "a brand of rare old Highland whiskies", tak by tam opravdu měl být stanoven minimální podíl těchto Highland malt. Požaduje přesné označení použitých whisek v blendu s pomocí 4 regionů a také procentuální obsah obilné whisky v blendu, nemluvě o čase stráveném v sudech (nejen roky, ale i měsíce). Podotýká, že to může znít jako drastický návrh, nicméně že ty bezvadné whisky by z toho jen profitovaly. Preferuje korek proti šroubovacím uzávěrům, které nepovažuje za nejšťastnější inovaci.

Následují návrhy, jak se dostat k opravdu kvalitní whisky. Jedním z nich je doporučení k vyhledávání méně známých značek, zejména od obchodníků s vínem a destiláty s bezúhonnou pověstí. Kupř. Macdonald & Muir's Highland Queen, londýnské Justerini & Brooke's 'Club' Whisky či Hedges & Butler's 'Coronation Vat', popř. Chalie, Richards, Holdsworth's 'Old Matthew'. Dále pak 'Abbot's Choice' či Crawford's 'Three Star'.
... the happy traveller leaving the beaten track of the more-advertised brands (remember, they are intended for the great public and therefore have usually been emasculated by over-doses of grain spirit).
Nádherný je popis toho, jak by si měl "student" whisky vychutnávat, samozřejmě na hony vzdálen sodě. MacDonald doporučuje menší sklenku na víno, ideálně pořádně vyboulenou s úzkým ústním okrajem. Nejprve je třeba ji lehce zahřát rukou a pak teprve nalít whisky. Proces odpařování je vhodné podpořit jemným kolébavým pohybem skleničky. Vůně by měla být "mild and yet potent, round and ' warm ', with no trace of the objectionable acridity of raw spirit". Poté by se měl člověk napít, pouze kapku či dvě, a nějakou dobu nechat v puse. Ostrost není dobrým znamením, poněvadž "kopanec" je známkou mladého či nevhodně se chovajícího alkoholu. Žádoucí je jemnost bez "minerální" chuti... a měla by mít jemnou, těžko postižitelnou a rozmanitou chuť, ve které je těžké odlišit dominantní složku. Končí doporučením ohledně přídavku vody a pozorného pití:
it will be found better to use soft water for diluting, where this is possible, but it is a refinement which the beginner can spare himself.
Nejdůležitější věcí u whisky je po původu a obsahu sladové whisky její věk. MacDonald doporučuje koupit si malý soudek vyrobený z ex-sherry sudů a vylepšovat z jeho pomocí ty ne až tak dobré whisky. Pravidlem by mělo být, že do soudku se nalijí 3 lahve, a že by měl být dolit po odpití poloviny. Už po pár měsících bychom měli pozorovat změnu, která se ještě umocní, když bude starší whisky "ošetřovat" tu mladší, přilitou, ohlazovat její hrany a urychlovat zrání.

MacDonald doporučuje studentům experimentovat s blendováním whisky, potažmo napsat si do jednotlivých palíren o několik lahví zralé whisky, aby měli větší portfólio k míchání z různých regionů. Opět přichází varování ohledně věku, tentokrát ovšem z opačného úhlu pohledu:
The best opinion holds that a whisky which has been more than fifteen years in the cask tends to deteriorate. It becomes ' slimy '—not in every case but frequently enough to make one treat with some degree of critical detachment the blind worship of seniority in whisky.
Pokročilým uživatelům doporučuje koupit větší sud o objemu 10-14 galonů (kolem 50 litrů) a nalít do něj 6-8letou whisky. Nadále de facto praktikovat solera systém s průběžným doléváním pitelným, ale nepříliš vzácným alkoholem.

Těsně před koncem kapitoly a zároveň i celé knihy MacDonald opět, už poněkolikáté, zdůrazní, že soda a sifon zabíjí whisky. A následně pak uvádí další možné, starodávné způsoby pití whisky, včetně návodů na jejich přípravu:
  • Toddy: whisky, cukr a vřelá voda.
  • Athole Brose: whisky, studená voda a vřesový med; povídá se, že původně to prý byla jen whisky s ovesnou moukou.
  • Auld Man's Milk: 6 žloutků, cukr, cca litr mléka či řídké smetany, cca půl litru whisky, 6 našlehaných bílků; ochuceno muškátovým oříškem či citronovou kůrou.
  • Highland Cordial: půl litru bílého rybízu, lahev whisky, tenká kůra citronu a čajová lžička výtažku ze zázvoru; rozmixovat, nechat 48 hodin odstát, přecedit, přidat cca 450 gramů rafinovaného cukru a nechat den rozpustit; nalahvovat a po 3 měsících začít pít.
  • Highland Bitters: cca 50 gramů kořenu hořce a cca 14 gramů pomerančové kůry nakrájet na malé kousky a pomačkat v hmoždíři s cca 14 gramy semen koriandru, cca 7 gramy květu heřmánku, cca 14 gramy hřebíčku a cca 7 gramy skořice; dát do kameninové nádoby, zalít 2 lahvemi whisky, nechat bez přístupu vzduchu cca 14 dní, přecedit a lahvovat.
  • Het Pint: kdysi se prý dělal z vína a brandy; muškátový oříšek nastrouhat do cca 2,3 litrů slabšího ale a přivést k varu; do trochy studeného ale přidat trochu cukru a 3 dobře rozšlehaná vejce; smíchat s horkým ale, dávat pozor, aby se vejce nesrazila; přidat cca 2,5 decilitru whisky, celé přivést k varu a rychle přelít z jedné nádoby do druhé.
  • Caledonian Liquor: cca 28 gramů skořicového oleje, 1,13 kg rafinovaného cukru, galon (3,8 litru) whisky; po rozpuštění cukru přefiltrovat a lahvovat.
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

Pokud bych měl nějak sdílet dojmy z přečtení téhle relativně útlé knihy, tak na prvním místě by bylo překvapení z aktuálnosti většiny témat navzdory tomu, že byla napsána před 90 lety. Po první kapitole jsem měl tak trochu strach, že se naplní zdejší varování, a že to nebude nic moc zajímavého. Opak se nakonec ukázal být pravdou, jak jste snad mohli posoudit i z mých výpisků.

Nejsem si úplně stoprocentně jist, že zrovna tuhle whisky knihu bych si vzal na pustý ostrov jako jedinou možnou (ostatně, zas tak moc jich zatím přečtených nemám, resp. na jejich spočítání by mi stačily prsty jedné ruky), nicméně mnohem více teď chápu motivaci těch, kteří by tak učinili. Minimálně rozhodně stála za přečtení a nelituju jediné koruny, kterou jsem do ní vrazil.
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
nidan
Profesionál
Profesionál
Příspěvky: 4400
Registrován: 16 kvě 2016, 07:32
Bydliště: České Budějovice

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od nidan »

z čeho nám uděláš výcuc dál ? co Raflyho knížka? u té jsme také slušně usínal a odložil :lol:
Uživatelský avatar
LukeD
Znalec
Znalec
Příspěvky: 900
Registrován: 23 črc 2018, 23:45
Bydliště: Brno

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od LukeD »

Ty jo, o té Ralfyho knížce jsem po pravdě nikdy ani na minutu nepřemýšlel. Něco mi říká, že by to byly více či méně akorát přepsané historky, které už tak porůznu převyprávěl v rámci svých recenzí, jen v poněkud obšírnější formě. Co tam máš dál? :D

Jednak jsem ještě nečetl letošní whisky ročenku, jednak tu na mě také už skoro 2 roky smutně kouká ta Barnardova bichle. O té jsem tady ostatně už psal po koupi, tak možná jen oživím to své staré vlákno. ;)
Obrázek Je lepší žít hodinu jako tygr než celý život jako červ.
Uživatelský avatar
Nethar
Moudrý administrátor
Moudrý administrátor
Příspěvky: 10132
Registrován: 23 úno 2011, 15:28
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Re: Whisky - Aeneas MacDonald

Příspěvek od Nethar »

Mě zaujalo to zahřívání skleničky rukou, opravdu je to možné? ;-)
Odpovědět