To je moc hezký opis toho, proč není vhodné se hádat s opilým člověkem .
Whisky - Aeneas MacDonald
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
Jenom 5, neboj se vlka nic. Toaletní papír, nebo na podpal? Vy jste tady všichni (a tím myslím ty, co se vyjádřili) strašná hovada boží.
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
Já jsem za shrnutí rád, šetří to čas. Takže díky
Übermäßiger Alkoholgenuss schädigt Ihre Gesundheit.
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
tvl je to bestseller láme to ebay rekordy
- Nethar
- Moudrý administrátor
- Příspěvky: 11788
- Registrován: 23 úno 2011, 15:28
- Bydliště: Olomouc
- Kontaktovat uživatele:
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
Nevíte někdo náhodou, jakou knihu by si Maclean v žádném případě nevzal na pustý ostrov? Hledám něco zajímavého na čtení.
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
Ha konečně jsem pochopil ty narážky na Aenease v jiných vláknech
Re: Whisky - Aeneas MacDonald
HISTORY
Whisky je prý dar bohů, přesněji řečeno jednoho boha, Osirise. Kde byla destilace opravdu zrozena je nepodstatné. Číňané ji znali již v době předkřesťanské; arak byl destilován z rýže už roku 800 př. n. l.; v Indii byla destilace pravděpodobně známá již v době před postavením Velké (Cheopsovy) pyramidy a kapitán Cook našel používané kotle mezi ostrovany v Pacifiku. Existuje dokonce možnost, že whisky má delší historii než brandy.
Je prý docela dobře možné, že Dionýsos byl bohem whisky předtím, než se stal bohem vína. Přinejmenším je jisté, že destilace byla Keltům známá již v raných dobách. Nejranější velšský básník Taliesin 6. století zmiňuje postup ve své básni Mead Song. Pak už následuje řada známějších počínaje Maury ve Španělsku 12. století. či Arnoldusem de Villa Nova, chemikem a lékařem o století později a jeho 'water of life'. Menší problém spočívá v tom, že z rukopisů velmi často není patrno, zda se jedná o whisky či brandy.
V průběhu větší části 18. století byla whisky v rámci Lowlands naprosto nemoderním pitím. Zvláště pak pokud šlo o levnou, oblíbenou whisky destilovanou v Kilbagie Robertem Steinem, která dle MacDonalda nestála za zlámanou grešli. Našly se ale i kvalitní věci z Glenlivet či Arran, které se obešly bez přidání ovocné šťávy či benediktýnky. Na samostatnou kapitolu by pak vydalo chlastání whisky v rámci pohřbů.
A jdeme na daně, bez kterých by se to celé pochopitelně neobešlo. Nejstarší známá daň byla uvalena v roce 1660. S tím jde ruku v ruce pašerácký obchod a ilegální pálení v rámci Highlands. V roce 1820 tak přinejmenším polovina prodané whisky pocházela z nelegálních palíren. V roce 1814 bylo v rámci Highlands zakázáno destilování v kotlech o objemu menším než 500 galonů.
Whisky je prý dar bohů, přesněji řečeno jednoho boha, Osirise. Kde byla destilace opravdu zrozena je nepodstatné. Číňané ji znali již v době předkřesťanské; arak byl destilován z rýže už roku 800 př. n. l.; v Indii byla destilace pravděpodobně známá již v době před postavením Velké (Cheopsovy) pyramidy a kapitán Cook našel používané kotle mezi ostrovany v Pacifiku. Existuje dokonce možnost, že whisky má delší historii než brandy.
Je prý docela dobře možné, že Dionýsos byl bohem whisky předtím, než se stal bohem vína. Přinejmenším je jisté, že destilace byla Keltům známá již v raných dobách. Nejranější velšský básník Taliesin 6. století zmiňuje postup ve své básni Mead Song. Pak už následuje řada známějších počínaje Maury ve Španělsku 12. století. či Arnoldusem de Villa Nova, chemikem a lékařem o století později a jeho 'water of life'. Menší problém spočívá v tom, že z rukopisů velmi často není patrno, zda se jedná o whisky či brandy.
Pak už jdeme na ono klasické dilema Skotsko versus Irsko aneb Kdo byl první. Takže spousta historických zmínek, ze kterých stejně nikdo není moudřejší stran prvenství. MacDonald to šalomounsky relativizuje tím, že tyto dva národy toho měly tolik společného, že je velmi nepravděpodobné, že by nesdílely také své nejcennější vlastnictví.There is a school which insists that aqua vitae is a corruption of acquae vite, ' water of the wine '.
V průběhu první poloviny 17. století rostla popularita whisky v rámci skotských Lowlands, zvláště pak na západě, kde byli v bližším kontaktu s palírnami z Highlands. Následuje popis více či méně nezřízeného chlastání whisky v rámci Highlands, různé odkazy na její konzumaci před významnými bitvami či zmínka o první opravdu známé a populární whisky z roku 1690 (palírnu vlastnil Whig Forbes z Cullodenu a nacházela se v rámci pozemku Ferintosh) - o pár let později se zde prý destilovalo tolik whisky jako ve zbytku celého Skotska.Exactly a century later [1597] Fynes Moryson, the traveller, reported that there was a disctinction between Scotch and Irish whisky, the disctinction being, he thought, in Ireland's favour. But in fairness to Scotland, it may be doubted if Moryson had tasted the best of the Scotch spirit. The Highlanders were notoriously reluctant to part with their finer whiskies.
V průběhu větší části 18. století byla whisky v rámci Lowlands naprosto nemoderním pitím. Zvláště pak pokud šlo o levnou, oblíbenou whisky destilovanou v Kilbagie Robertem Steinem, která dle MacDonalda nestála za zlámanou grešli. Našly se ale i kvalitní věci z Glenlivet či Arran, které se obešly bez přidání ovocné šťávy či benediktýnky. Na samostatnou kapitolu by pak vydalo chlastání whisky v rámci pohřbů.
A jdeme na daně, bez kterých by se to celé pochopitelně neobešlo. Nejstarší známá daň byla uvalena v roce 1660. S tím jde ruku v ruce pašerácký obchod a ilegální pálení v rámci Highlands. V roce 1820 tak přinejmenším polovina prodané whisky pocházela z nelegálních palíren. V roce 1814 bylo v rámci Highlands zakázáno destilování v kotlech o objemu menším než 500 galonů.
V 19. století se vydala destilace whisky ve Skotsku oproti Irsku naprosto odlišným směrem.... ; the result of this piece of inequitable legislation was that in 1823 there were 14,000 charges of illicit distilling as compared with a total of six charges fifty years later.
No a nyní už přichází na řadu veledůležitý The Duke of Gordon a jeho slavná řeč ve Sněmovně lordů. Výsledkem byl jeden z nejdůležitějších zákonů v historii whisky ve Skotsku, známý Excise Act z roku 1823, který konečně přišel s rozumnou daňovou zátěží průmyslu a zabil domácí pálení whisky. No, a prvním pánem, který otevřel licencovanou palírnu na posvátné půdě Highlands, nebyl nikdo jiný než Mr. George Smith. Následuje líčení nelehkých začátků legálního podnikání, které by nezvládl bez páru revolverů, a to jeho vlastními slovy. Nejedna palírna byla v té době vypálena do základů a její majitel div že ne upečen v jeho vlastní peci...In 1799 there were 87 distilleries in Scotland ; in 1817 there were 108 ; in 1825, there were 329 ; in 1833, there were 243 ; and in 1908, there were 150. In 1779 there were no fewer than 1,152 licensed stills in Ireland ; by 1800 this had fallen to 124 ; and by 1908 to 27.
Whisky emerges from the shadows of the hermetic arts into the harsh limelight of the age of trusts and cartels and mass-production.