Překvapivě ovocné a intenzivní. Dokázal docela zaujmout jak po předchozích GM zklamáních, tak i po Black Artu (kterým jsem si asi odskočil spravit chuť), což je co říct (ne, že by byl lepší, ale prostě neztratil se). Vanilka.
Chuť:
Tady už se to trochu zhorší, takový nudně klasický, nasládle ovocný, mírná dřevitost je vykoupena ostrostí alkoholu.
Dozvuk:
Zase dost do vanilky, ta se tady nezapře. Travnatě ovocný, středně dlouhý.
Shrnutí:
Průměrná whisky, poznamenal jsem si, že pocitově mi to přišlo, že kdybych ji naředil na 46, dopadne stejně hrozně, jako ty dvě předchozí Gordon&MacPhail v Londýně ochutnané. Ale naštěstí pro ni ředěná nebyla.