Zkusím odpovědět, ať mě Zomba nebo ostatní kdyžtak opraví.LukeD píše: ↑27 kvě 2021, 13:24 Ty tvrdíš, že neředěné whisky mají v sobě obecně mnohem více látek, které způsobují zakalení (což je logické a pochopitelné). Já (a se mnou i citovaní) tvrdí, že i přesto se paradoxně nejvíce a nejrychleji zakalí za studena nefiltrovaná whisky pod 50, resp. pod 46 %, které už jednou ředěny byly při výrobě. Mě by zajímalo, proč tomu tak je. Pokud mi to srozumitelně vysvětlíš, budu jedině rád. Šmytec.
Důležitými faktrory určujícími tvorbu zákalu je koncetrace (obsah) ethanolu we whisky a teplota. Až potom je to obsah látek, které mohou způsobit zákal. Dejme tomu, že teplota bude konstantní, pak je určujícím faktorem zakalení obsah ethanolu. U CS whisky nefiltrované za studena je obsah ethanolu vyšší, takže logicky bude potřeba více vody aby se vytvořil zákal. A to i přesto, že taková whisky obsahuje více látek odpovědných za tvorbu zákalu. Ten ethanol to dokáže docela dlouho držet, než dojde k "bodu zlomu" - tvorbě zákalu.
U za studena nefiltrované (ale zředěné whisky) je koncentrace látek, které mohou způsobit zakalení, menší ve srovnání s CS whisky nefiltrovanou za studena. Jenže taková whisky má i výrazně nižší obsah ethanolu. Takže i mírným naředěním dojde k "bodu zlomu" - tvorbě zákalu. A to bez ohledu na obsah látek, které mohou způsobit zákal. Ne že by na obsahu látek odpovědných za tvorbu zákalu vůbec nezáleželo, ale tento faktor je v porovnání s obsahem ethanolu a teplotou výrazně měnší.
Nevím, jestli jsem to vysvětlil srozumitelně, příp. jestli jsem to vůbec nějak vysvětlil.
Nějaké info ohledně tohoto tématu:
https://scotchwhisky.com/magazine/ask-t ... or-whisky/