Proč výjimku? Máme to gaelsky hned v názvu - Caoran - peat ember - uhlík rašeliny. Máme tu netradičně více kouřovou a ostřejší whisky od Glenfiddichu. I když to není zdaleka takový zabiják jako nějaké Islay kousky, rašelina je zde příjemným osvěžením. Moje lahev je dokonce litrová, takže o zábavu na dlouho postaráno
Aroma: | Vůně v podstatě klasická jako známe u Glenfiddichu. Po tom, co jsem zkoušel 18y a Rich Oak, můžu říci, že právě Caoran mi nejvíce připomíná moji oblíbenou a dávno vypitou 15y Solera Reserve. Příjemná sladká vůně, velké množství medu, snad i typická solerovská čokoláda, nahnilé měkké ovoce (hrušky, jablkový kompot), cukr, marcipán, velmi velmi nenápadně zakouřené a trochu opepřené. |
Chuť: | Po napití ovšem proměna jako mávnutím kouzelného proutku. Opět ta speysidovská sladkost a ovocná vůně, blablabla, ale zároveň tu máme rašelinu. Ani ne tak velký kouřový příděl, jako spíše dezinfekce. Zase si nepředstavujte Laphroaig, ale je to prostě porce jódu u Glenfiddichu nečekaná. Protože u na aroma sladkých a voňavých whisek mám většinou problém s pozdější přeslazenou hořkostí v ústech, tohle je krásné osvěžení. |
Dozvuk: | Závěr nejprve kouřový, trochu pepřový či jinak kořeněný, potom se objeví trochu těch kytiček. Nijak moc dlouhý. |